Štítky:
8.8.
Petr Karásek, jeden z hlavních představitelů České asociace interim managementu, se účastnil dvou studií přední analytické a výzkumné společnosti CEEC Research. Studie českého průmyslu H1/2017 mapuje vybrané aspekty míry zavedení Průmyslu 4.0 a prostřednictvím názorů předních osobností českého průmyslu, vědy a výzkumu popisuje nutné kroky, které je třeba učinit pro úspěšnou implementaci Průmyslu 4.0 v České republice. Druhá studie byla zaměřena na situaci a vývoj českých strojírenských firem.
Společnost CEEC Research je přední analytickou a výzkumnou společností zaměřující se na vývoj vybraných sektorů ekonomiky v zemích střední a východní Evropy, včetně strojírenství a ICT. V současné době jsou její studie využívány více než 17 000 společnostmi, ale také ministerstvy a dalšími institucemi.
Studie českého průmyslu H1/2017 byla zpracována na základě údajů získaných ze 202 uskutečněných osobních a telefonních interview, které byly realizovány s klíčovými představiteli vybraných průmyslových společností. Ze získaných informací vyplývá, že k rychlejšímu rozvoji Průmyslu 4.0 by přispělo především zjednodušení legislativy, větší podpora výzkumu a vývoje, zlepšení infrastruktury a technického vzdělávání a efektivnější využití finančních prostředků. Do nových technologií investují především velké společnosti. Malé firmy ve své výrobě Průmysl 4.0 zavést většinou neplánují, aktivně zavádí Průmysl 4.0 pouze dvě procenta z nich.
Jedním z témat bylo využití a úroveň ICT procesů, které jsou ve firmách aktuálně využívány. Petr Karásek z CAIM k tomu uvedl: „Pokud by firma, čistě teoreticky, nebyla funkční i při použití baťovských papírových výrobních průvodek, pak ji ani žádný moderní ICT systém nezachrání. Řada majitelů a manažerů je pod tlakem mediálního působení přesvědčena, že technického pokroku ve firmě lze dosáhnout nákupem či instalací nejmodernějších zařízení, ideálně plně řízených počítači, a zapomínají na to, že tvořivost, jako matka jakéhokoliv pokroku, je výsadou pouze lidského mozku. ICT nástroje pak mohou tuto tvořivost jen podpořit při jejím překlopení do reality firemního života.“
Softwarové nástroje na konsolidaci dat z výroby, provozu či nástroje na tvorbu reportů a analýz používá 71 procent firem. Existují však výrazné rozdíly mezi velkými a malými podniky. Petr Karásek tento problém komentoval slovy: „Protože se jako krizový manažer pohybuji zejména ve firmách, které nefungují dobře, setkávám se často se situací, kdy nelze výstupům z informačních systémů dostatečně věřit. Ani ne tak kvůli funkcionalitě samotného IS, ale kvůli nedobře nastaveným vstupům, rozhraním a nedisciplinovanosti při zacházení s daty. Problém nevidím ani tak v rychlosti a „průběžnosti“ sběru primárních dat, ale v jejich smysluplném zpracovávání, analyzování včetně čištění od nesmyslů a nespojitostí a následném syntetizování výstupů až do podoby rychle a pohodlně použitelných grafických výstupů.“
Studie českého strojírenství H1/2017 zkoumala potenciál strojírenství v České republice. Zahrnuje dva nejnovější výzkumy CEEC Research pro sektor strojírenství – standardní výzkum ke Studii českého strojírenství H1/2017, který byl zpracován na základě údajů získaných ze 104 interview (realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností), a specializovaný výzkum Analýza pracovních sil ve strojírenství H1/2017, ke kterému poskytlo potřebná data 106 firem. Celkem se na této Studii českého strojírenství H1/2017 podílelo 151 společností (některé firmy se zúčastnily obou dvou zmíněných výzkumů).
Mezi analyzovanými tématy byla kvalita současné infrastruktury v ČR. Petr Karásek upozornil na velké průtahy infrastrukturních projektů: „Nejvíce bych ocenil, pokud by vláda zavedla pro každý plánovaný infrastrukturní projekt analýzu vyhodnocení vlivu času a průtahů při přípravě a realizaci daného projektu na kvalitu života společnosti a ekonomiku státu. Nejde samozřejmě o nekonečnou papírovou válku podobnou studiím EIA, ale alespoň o uvědomění si dopadů časových průtahů na společnost i ekonomiku.“
Manažeři se také zamýšleli nad příčinami vysokého podílu exportu do zemí EU. Podle Petra Karáska je nutné se zamyslet nad jeho strukturou: „Trh EU patří k těm nejnáročnějším. Pokud se na něj české podniky orientují, nemůže to být považováno za chybu. Problémem však může být struktura exportu. Tedy pokud převažují subdodávky s nižší přidanou hodnotou, na jejichž základě pak podniky v dalších státech EU generují profit, jehož redistribuce je pak ovlivněna více sídlem korporací, než skutečnými schopnostmi techniků, dělníků i lokálního managementu.“
Zpracovala: J. Dronská
Příloha: Závěry studií