Studie českého strojírenského průmyslu potvrdila klesající trend

CAIM se prostřednictvím místopředsedy Petra Karáska opět účastnila analýzy českého strojírenského průmyslu. Její závěry byly prezentovány v Praze 4. června 2019 na slavnostním setkání lídrů českého průmyslu, které je považováno za největší diskusi vrcholných představitelů státu, lídrů klíčových průmyslových a exportních společností a zástupců předních svazů, komor a asociací o současném stavu a dalším směřování průmyslu a exportu.

Na začátku konference byly představeny výsledky průzkumu mezi osobnostmi českého strojírenství, do kterého přispěl svými názory i Petr Karásek. V souhrnné publikaci můžete najít hned tři jeho komentáře. Vyjádřil se k otázkám očekávaného vývoje strojírenství, produktivity práce agenturních zaměstnanců a zvyšování přidané hodnoty.

Analytická Studie českého strojírenského průmyslu mapuje vývoj a situaci českých strojírenských firem. Společnost CEEC Research ji zpracovala na základě údajů získaných ze stovky uskutečněných osobních a telefonních interview s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností.

Jedním ze závěrů Studie českého strojírenského průmyslu H1/2019 je například konstatování, že české strojírenství čeká v tomto roce mírný pokles, a to v průměru o 0,5 %. Polovina firem (43 %) předpokládá snížení svých marží. Největší vliv mají rostoucí náklady strojírenské výroby – mzdové náklady, rostoucí ceny materiálu a energií. Další závěry najdete v přiloženém dokumentu.

Komentář Petra Karáska na téma:

OČEKÁVANÝ VÝVOJ STROJÍRENSTVÍ V LETECH 2019–2020

Krátkodobé obavy z vývoje českého průmyslu v letošním roce nemám.

V případě střednědobého vývoje je třeba počítat s cyklickým vývojem

světové ekonomiky a není tudíž možné předpokládat, že relativně solidní

růst v posledních letech bude trvalý a navždy. Ale s tím by si měla většina

podniků, které mají dobré základy své strategie, jsou řízeny rozumným

managementem a dbají na ošetření svých rizik, poradit. O to větší

obavy mám z dlouhodobějších trendů, které začínají být ovlivňovány

ne vždy racionálními vlivy, zhusta motivovanými různými ideologiemi,

odtrženými od reálného dennodenního života. My v ČR a ve střední

Evropě si ještě pamatujeme, kam takovéto masové ovlivňování průmyslu

ideologií vedlo a nebylo to nic pozitivního – vzpomeňme např. jen na 50.

léta a utlumení spotřebního průmyslu ve prospěch těžkého průmyslu či na

ideologické bariéry rozvoje kybernetiky u nás. Připomínám, že takovýto

„rozvoj“ průmyslu nebyl tažen ani potřebami uživatelů a zákazníků, ani

konkurenčním bojem a inovacemi ze strany výrobců a dodavatelů, ale

byl dirigován a omezován politickými směrnicemi a nařízeními různých

národních i nadnárodních orgánů, vždy s příslušným ideologickým

podtextem. Vzhledem k současné globální provázanosti hospodářství

světa mám velké obavy, aby se toto příliš negativně nepromítlo do naší

exportně zaměřené ekonomiky založené právě na solidním a racionálním

fungování průmyslu.

Komentář Petra Karáska na téma:

ZVYŠOVÁNÍ PŘIDANÉ HODNOTY

Čím dál více si uvědomuji, jak moc závisí prosperita podniku na jeho

postavení v rámci výrobně-dodavatelského řetězce. Tedy zda má přímý

kontakt s konečnými uživateli svých výrobků nebo služeb, zda má vlastní

vývoj, vlastní služby podporující používání výrobků apod. Ne, že by

subdodavatelé bez přímé vazby na finální trh nebo bez vlastního vývoje

nemohli být ziskoví, ale jejich „manévrovací“ prostor je mnohem užší,

než jaký mají tzv. finalisté. Ti naopak mohou o svůj zisk přijít špatnou

strategií či nedobrým řízením rizik.

Komentář Petra Karáska na téma:

PRODUKTIVITA PRÁCE AGENTURNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

Personalistika se po desetiletí věnuje tomu, jak co nejlépe vybírat

a „vychovávat“ zaměstnance, jak je rozvíjet, motivovat, stabilizovat atd.

Personalistika se věnuje i budování firemní kultury, která podporuje

sounáležitost zaměstnanců s podnikem, jeho procesy, jeho hodnotami

a která podporuje i výkon a efektivitu práce. A nyní systémem

agenturního zaměstnávání do takovéto dlouhodobě pěstované firemní

kultury přivedeme významné množství v podstatě cizích osob, jejichž

jediným motivem je výdělek, a to ještě okamžitý, bez nějaké vazby na

dlouhodobý rozvoj podniku, bez osobního zájmu na jeho budoucnosti.

Všichni agenturní zaměstnanci nejsou stejní, rozumné podniky si

ty nejlepší převedou do kmenu. Je zde i faktor úměry, tedy v jakém

množství, na jak dlouho a pro jaké profese jsou agenturníci najímáni.

Ale je třeba si položit otázku, proč takovýto problém v tak masovém

rozsahu české podniky vůbec musí řešit? Jednoduše proto, že pružnost

uzavírání a ukončování pracovních poměrů neodpovídá potřebám

podniků a obecně je deformován trh práce. Pokud by se tyto problémy

odstranily, pak nemusíme řešit problémy nižší produktivity agenturních

zaměstnanců. Tento problém by zmizel i s agenturami práce.

 

Studie českého strojírenského průmyslu H1/2019