26.6.
Průmysl po loňském propadu letos ožil. Ředitelé průmyslových firem očekávají růst kolem 4 procent. Dařit by se mělo sektoru i v příštím roce. Vyplývá to z analýzy Národního centra Průmyslu 4.0 nazvané Barometr českého průmyslu. Podíleli se na ní klíčoví představitelé českého průmyslu, mezi nimi i manažeři z České asociace interim managementu.
Po finanční krizi trvalo průmyslu zhruba šest let dostat se na předkrizovou úroveň, tentokrát to dokázal během jednoho roku. „Ředitelé průmyslových firem letos očekávají růst svých tržeb, a to v průměru o 7,5 %. Nárůst nákladů, zejména zdražování materiálů a komodit, firmy řeší zvyšováním cen svých výrobků (v průměru o 6 %) a hledáním rezerv ve výrobě. Tím si drží svou ziskovost. Vývoj však závisí na mnoha faktorech jak tuzemských, tak globálních,“ shrnuje hlavní závěry analýzy Alena Burešová, senior manažerka pro průmysl z Národního centra Průmyslu 4.0.
Změnilo se chování firem, zákazníků, ale i konečných spotřebitelů. „Část segmentů roste velmi rychlým tempem, naopak část nejen stagnuje, ale potýká se i s existenčními problémy. Tradiční strojírenské, automotive či zpracovatelské firmy upravují své výhledy a plány mj. i v důsledku nestability odbytu, potýkají se s významně rostoucími cenami téměř všech vstupů, zejména surovin nebo třeba i čipů či nedostatkem pracovních sil,“ komentovala situaci Iva Hovadová z České asociace interim managementu (CAIM).
Pro mnohé firmy to však může být dobrá příležitost provést změny. “V rámci právě probíhajícího procesu nového uspořádávání celosvětových poměrů mají naše průmyslové firmy ideální šanci vylepšit si své postavení, napravit strategické chyby, které se staly zejména v 90. let z důvodů naší tehdy malé zkušenosti a do jisté míry i byznysové naivity. K tomu je však potřeba strategické odvahy, kvalitních a vzdělaných spolupracovníků a také schopnost se alespoň na čas oddělit od dennodenního mikro-managementu,“ uvedl v Barometru českého průmyslu Petr Karásek, viceprezident CAIM.
Výhodou jsou inovace a vlastní vývoj
Základem úspěchu je silný marketing a obchod, vlastní finální výrobek či služba nebo alespoň samostatně vyvíjené podsestavy nebo komponenty, tedy vlastní vývoj a inovace. S tím souhlasí i další manažerka z CAIM Radka Šušková a dodává: „Kromě inovací bude také hrát stále větší roli využití nových zdrojů a surovin s ohledem na cirkulární ekonomiku, v neposlední řadě také změna business modelů a způsobů prodeje produktů a služeb.“
Principy cirkulární ekonomiky a zelená politika EU stále citelněji zasahují do českého průmyslu. Jeho konkurenceschopnost tak bude značně záviset na ochotě a schopnosti aplikovat ekologické trendy ale i digitální technologie, a investovat. Podle analýzy Národního centra Průmyslu 4.0 chtějí firmy v tomto roce investovat více, jde však především o velké firmy, ty malé jsou opatrnější. „Velká část firem přehodnocuje a odsouvá investice, které byly naplánovány v období před covidem-19. Naopak některé firmy významně posilují investice zejména do těch technologií a ICT, které zvyšují produktivitu a podílejí se na snižování dalších nákladů,“ popisuje zkušenosti z firem Ján Dolejš, předseda České asociace interim managementu.
Opatrnost v investování může souviset se zhoršenou platební schopností některých firem, kterou u svých zákazníků zaznamenala většina oslovených průmyslových společností (65 %). Déle na zaplacení faktur musí čekat zejména firmy malé. Manažeři převážně uvedli, že nemají potíže s cash flow, nicméně řada z nich k odpovědi dodala: zatím.
Jana Dronská
Barometr českého průmyslu ZDE